Tuto knihu jsem zdarma dostala od Dobrovského a nevěděla jsem, že je to první díl trilogie. Poměrně známého stylu severského thrilleru, v němž se hlavní postavy zapletou do nějaké kriminální, vládní aféry. Nemyslím ale, že chci dohledat zbylé díly, raději zůstanu u závěru tohoto dílu, který by relativně mohl fungovat i jako závěr dobrodružství, byť ne celé aféry.
Jenže když se setkají, byť napoprvé proto, aby Elias zuřil, jak mu nikdo nechce říct, co se stalo, a aby i Ylva přiznala, že ani jí ne, uvědomí si něco, co jejich linie spojí. Anders nebyl jen otec, podvádějící manžel a zaměstnanec ministerstva. Jel ještě v čemsi, kvůli čemu mu vybílili pracovnu, kvůli čemu z kanceláře zmizely veškeré jeho záznamy, co ho patrně zabilo. A když Eliase a jeho nevlastní matku odvezou do odlehlé chaty, údajně pro jejich bezpečí, a tam dojde k dalšímu úmrtí, Elias i Ylva pochopí, že atentátem nic neskončilo. Teď jsou v nebezpečí i oni dva, bez ohledu na jejich nevědomost. Musí zjistit, kdo Anders vlastně byl, pro koho pracoval a komu stojí za to jejich smrt. Nikomu přitom nemůžou věřit, protože nitky vedou až k politickým špičkám a mocné nadnárodní korporaci, tudíž se musí spolehnout jen sami na sebe. Aniž by si doopravdy důvěřovali kvůli své osobní historii. Aniž by jeden student a jedna úřednice uměli bádat v tak zrádných vodách. Aniž by byli dlouho ochotni akceptovat, že některé otázky a peníze jsou pro mnohé důležitější než hromada životů. Dokonce i pro švédskou vládu.
Mě to ze začátku kupodivu moc nebavilo. Hlavně Elias. Jeho nádor nemá pro tento díl žádnou relevanci, jeho časté vracení se k němu a hloubání nad google doktorem otravovalo. Ve zbývajících dílech možná může něco přinést, tady nepřineslo. Až v druhé půlce jsem si začala říkat, jestli mu třeba nezpůsobuje halucinace a paranoiu, kvůli nimž se chová jako špatný pronásledovaný špion, a ve skutečnosti mu vlastně nic nehrozí, což by byl hodně zajímavý zvrat, jenže to tak nebylo. Doopravdy ho špehovali a spousta jeho chyb místo z halucinací vycházela z neznalosti. Vedle toho mi vadila jeho skoro až pubertální nadrženost a uraženost ve chvíli, kdy věděl, že ho pronásledují bezohlední vrazi, že už někoho zabili, ale tvrdohlavě zdrhnul ze zdánlivě bezpečného úkrytu, protože tam byla taky ženská, z níž mu nečekaně tvrdnul, a ona spávala s jeho otcem. Vyloženě vypnul mozek. Ani Ylva nebyla nejdřív moc sympatická a brutální šok po bombovém útoku jí na oblíbenosti nepřidal. Zkrátka docela trvalo, než se mi trochu dostali pod kůži.
Na druhou stranu se ukázaly docela dobré zvraty v klasických otázkách komu jde věřit, pro koho kdo doopravdy pracuje, jestli úhel, ze něhož text nejdřív představuje některé z postav a na pohled je spojuje se scénami útoku na Eliase, je reálný nebo autor mate. Podobné thrillery ze Skandinávie často fungují, i když je už ohrané je připodobňovat k legendárnímu Miléniu. Což by tady ani tak docela nešlo, protože Ylsa i Elias byli naprostí amatéři, skoro je nenapadalo nenechávat po sobě stopy a ukrývat se efektivně. Jenže zase nejde přehlédnout trochu krkolomnou podstatu ono thrilleru, zájmy korporace, soupeření mezi státy, podplácení úředníků a otázka národní bezpečnosti, ani to, že ve výsledku zjištění, jak prostě jeden gigant nechce přijít o zakázky, ohýbá si formální pravidla a zajímá to vládu, vyzní skoro až nudně. Kdyby tedy nezačal zabíjet, aby mu do toho nikdo nehodil vidle.
Asi by tedy hodnocení výrazně prospělo, kdybych znala i zbývající díly, protože tento první je sám o sobě hodně na vážkách. Ovšem nevzal mě natolik, abych je sháněla.
Mé hodnocení:
Žádné komentáře:
Okomentovat