Už dávno jsem viděla tento příběh adaptovaný jako minisérii s Chrisem Evansem a Jaedenem Martellem v hlavních rolích a hodně se mi líbila. Když jsem po letech narazila na zmínku o této knize, musela jsem ji proto sehnat. A ač mě nejdřív zarazilo, že je o dost delší, než byla má očekávání, hodně jsem si ji užila.
Jak případ postupuje, na povrch začnou vyplouvat různé znepokojivé věci. Stát možná nemá nejsilnější karty, protože důkazů skutečně není mnoho. Jenže stát nežije vedle Jacoba a nezkoumá ho tak, jak nyní poprvé začnou jeho rodiče. Ukáže se, že Jacob má nezanedbatelné psychické problémy směřující k možnému násilnému chování. Dokonce se objeví teorie o vražedném genu, však Andyho pradědeček, dědeček i otec byli násilníci a vrahové. Tudíž, jak se Andy urputně snažil ukázat svou odlišnost prací mezi orgány činnými v trestním řízení a zapomenout na nechvalně zapsaný klan Barberů, mohl přehlédnout takovou inklinaci u jeho syna? K tomu je rozporuplný i Jacobův přístup. Jednak je to svéhlavý puberťák s úplně jiným pohledem na svět než rodiče, takže se odmítá chovat, jak by bylo v řízení vhodné, a nedohlédne do důsledků svých hloupých provokací, jednak zveřejňuje znepokojivé komentáře a povídky. Odsuzování, sezení s psychiatričkou, výslechy a tlak ze všech stran začnou pomalu nahlodávat Jacobovu matku. Andy má pocit, že je jediný zcela na Jakeově straně, a tak se na jeho nevinu upne ještě víc. Začne pátrat na vlastní pěst, hledat náhradní podezřelé, obcházet okolí. Dělat cokoli je nutné během soudu. Ale co když se mu to vymkne z rukou? Co když nikdy nebude moci dokázat, kde leží pravda, co když se celý život Barberových rozpadne a Andymu nezbude, než Jacoba obhajovat do konce života, hlavně před sebou samým?
Je asi na místě říct, že rozřešení čtenář, stejně jako Andy, nikdy nedostane. Nikdo nakonec z ničeho nebude usvědčen, nikdo nezjistí, co se s Benem doopravdy dělo. Proto nemá smysl brát tento příběh jako detektivku, krimi záhadu, a chtít odhalit vraha. Mnohem víc je to otcova obhajoba jeho milovaného syna, proti němuž se "spiknul svět". Je to svědectví o pomalé, příšerné realizaci toho, co dopadá na jeho rodinu. O tom, jak vlastně i příbuzní obviněného jsou svým způsobem oběti, protože najednou řízení ruinuje jejich finance, vztahy, sousedství, stávají se vyvrhely, zvlášť, pokud musí žít vedle sebe s rodinnou zavražděného. Jenže je tak nikdo nevidí. Jak strašný je to nápor na psychiku, kdy vedle všech mediálních a soudních tlaků zvenčí musí snášet ještě tlak zevnitř, protože kromě otázky, jestli to opravdu Jacob udělal, je tu ještě otázka, jestli to nezpůsobila jejich výchova. Co udělali špatně.
I o tom, jak není doopravdy možné někoho skutečně znát, a to ani vlastní dítě. Když Jacobovi rodiče pomalu poznávali jeho chování na internetu, brutální povídku o vraždě, začali si podrobně všímat jeho vyjadřování a vztahů, což dříve vůbec nepovažovali za nutné a ani je to nenapadlo, odhalovali nového člověka. A samozřejmě tím nastal i rozpor mezi nimi, protože Andy tohoto nového člověka slepě odmítal a jeho žena se ho začala bát.
To celé se mi hodně líbilo. Byla skvělá volba, že celý příběh vyprávěl Andy, takže čtenář měl přímý vhled do jeho myšlenek a pocitů, mohl spolu s ním sledovat Jacoba a zároveň Andy jako státní zástupce docela jednoduše a dobře prováděl probíhajícím vyšetřováním a řízením. Jako advokát jsem navíc dokázala perfektně pochopit jeho přístup, jeho chladné kalkulace o tom, jak je třeba vystupovat, co a jak je třeba říct/zamlčet, jak nad vším přemýšlel se zkušeností ze soudních síní, řešil, jestli je něco ve prospěch nebo neprospěch víc, než osobní postoje. Což na druhou stranu jeho manželka a okolí vůbec nedokázalo, podléhali emocím, hysterii nebo zoufalství. Akorát mi jako obvykle americký systém trestní justice naháněl hrůzu, považuji ho za pěkně mizernou věc, ale to je vedlejší. Také se mi líbil posoudní zvrat, když Jacoba nakonec museli zbavit obžaloby, zdálo se, že Barberovi si vybudují život postupně zpátky, začalo vycházet slunce, a to jen proto, aby tragický konec dopadl s ještě větší drtivou silou.
Krátce shrnuto, je to velice dobrá, celkem napínavá knížka, na první pohled kriminální thriller, ve skutečnosti zoufalé rodinné drama, jehož mnohá témata se snadno dají z konkrétního Jacobova případu přenést do každodenního života.
Mé hodnocení:
Myslím, že jsem minisérii viděla, a docela mě zamrazilo, jak dospělí nechtějí uvěřit tomu, jsou děti a mladiství schopni udělat s omlouváním, to není možné, vždyť jsou to ještě děti…
OdpovědětVymazat