Ne úplně tradiční detektivka, kde hlavní postavou sice je detektiv, ale děj se netýká jeho případu, se mi líbila. Je to také první díl série, ale obsahuje samostatný, uzavřený příběh. S nímž jsem naprosto spokojená.
Právě po dvaceti letech jako by dostala za pravdu. Po terénních úpravách okolí jejího rodného města se našla Sářina kostra s důkazy, které protiřečí těm, na jejichž základě House usvědčili. Tracy se proto vrací domů a spolu se svým starým známým, jenž je nyní právníkem, se vrhají na rozkrývání pravdy a podle Tracyina názoru i hledání skutečného vraha. Zdá se totiž, že důkazy proti němu byly od začátku nastrčené, že skutečným vyšetřováním se nikdo neobtěžoval. Jenže proč? Mohli odsoudit nevinného? Nebo k tomu byl dobrý důvod? Co se Saře doopravdy stalo?
Hodně mě bavilo sledovat, jak právě po tom pátrají. Tracy i její starý známý byli z oboru, takže měli dost znalostí a zkušeností, aby se na celou věc mohli dívat profesionálně, a rychle našli vážné díry v příběhu. Nesedící okolnosti, dodatečně sehnaní svědci, jejichž výpověď v detailech taky neseděla, evidentně až příliš dobře naaranžované stopy, které lze s dvacetiletým vývojem v technologiích lépe analyzovat. A tak se pustili do obnovy Housova řízení s přesvědčením, že když proti němu tehdy důkazy naaranžovali, musí být nevinný. Tracy se fanaticky honila za pravým vrahem, neposlouchala ničí varování, odmítala nechat některé věci měly zůstat spát. Protože to přece chtěli ti, kteří House původně odsoudili, a ti na tom mají svůj zájem. Nejvíc ze všeho se ale hnala za odpuštěním sama sobě, protože kdyby před dvaceti lety věci proběhly jen malinko jinak, kdyby se nestala jedna nebo druhá drobnost, Sára vůbec temnou okrskou neprojíždí a nikdo ji tam nesebere. Takže se uprostřed této právní a detektivní bitvy musela vypořádávat ještě sama se sebou, s nikdy nezpracovaným traumatem a se svou minulostí, jež ji nesmazatelně poznamenala.
Divák v té době může hádat, kdo asi byl pravý vrah, proč zrovna tyto postavy tak urputně usvědčily zrovna House, jaký k tomu mohly mít motiv, jestli není vrahem náhodou někdo z nich. Však nespravedlivě odsouzený je na svobodě, teď už určitě odhalíme správného. Autor mě hodně napínal, četla jsem s nadšením. Ovšem pak přijde zvrat. Někdo ho mohl očekávat, přesto byl dobrý a otevřel cestu brutálnímu vyřizování účtů a honbě za záchranou životů. Ve chvíli, kdy do městečka přišla nejhorší zima a sněhové bouře, což ještě zrychlovalo odpočet. Tato část po zvratu mě tedy bavila o trochu méně, už v ní nehrála záhada, jen klasická otevřená honička s vrahem. Trochu mi vadilo, že se Tracy náhle, taky celkem bez důkazů, upnula k chybnému závěru a úplně přestala být opatrná. Některé momenty autor už přetahoval, nechal postavy jednat dost hloupě, jen proto, aby mohly spadnout do pasti. I tak jsem ale byla velice spokojená, a to i se závěrem nechávajícím člověka stát nad vahami. Když ne legálními (protože co před dvaceti lety udělali, zkrátka nebylo správné), tak nad morálními.
Vedle šlápnul akorát překladatel. Dělal dost chyb v odborných pojmech, kdy pro u nás neexistující nebo ne úplně ekvivalentní pozice u soudu nebo v bezpečnostních složkách používal nesmyslně, někdy doslovně pojmy s úplně jiným významem, místo aby použil něco obsahově nejblíž. Takže třeba opakovaně mluvil o "soudním koncipientovi", což neexistuje, když popisoval zhruba činnost zapisovatele, asistenta, přísedící nebo justiční stráže. Nebo místy překládal, jako by neznal reálie. Tracy třeba fakt nešla do nemocnice okresu County. County hospital je okresní nemocnice, protože county = okres. To docela praští do očí.
Mé hodnocení:
Žádné komentáře:
Okomentovat