John Sandford - Extrémní oběť

Originální název: Extreme Prey
Rok vydání: 2016
Český překlad: 2017

Vůbec jsem nevěděla, do čeho jdu, objednala jsem si tuto knihu čistě podle krátkého, zajímavého popisu, takže mě dost překvapilo, že autor má na kontě 29 krimi thrillerů nějaká-oběť. Začala jsem se proto bát, že to bude slátanina, jakou chrlí každý rok dvakrát. Ovšem zápletka byla dobře promyšlená a sestavená.

Lucase Davenporta zavolal guvernér Iowy, kandidát na nového prezidenta USA, protože zachytil výhružky vůči své protikandidátce Michaele Bowdenové. Což mu nevyhovuje, Michaela oproti němu má mnohem větší šance a rád by se s ní ve skutečnosti dohodnul jako její budoucí viceprezident. Proto pověřil Lucase, bývalého schopného policistu, aby se na věc podíval. Lucas totiž na rozdíl od týmu Bowdenové doopravdy vidí vážnou bezpečnostní hrozbu a pustí se do vyšetřování. Jenže jako jediný důkaz mu slouží rozmazaná fotografie, vágní popis bělovlasé ženy a jejího šedookého syna a neurčité výlevy v anonymních e-mailech. 

Není to tedy lehké. Kdokoli, kdo za nebezpečím stojí, žije v Iowě v jedné farmářské oblasti, to je poměrně jisté. Jenže ví, jak po sobě zametat alespoň většinu stop. Lucas se tak musí ponořit mezi zdejší radikální lidové strany, doufat, že někdo z členů promluví, ačkoli nikdo z nich nemá v lásce policii, nechce spolupracovat, a hrozí, že podezřelé spíš varuje než prozradí. Musí rozplést vzájemné komplikované vztahy v komunitě i ve skupinách uvnitř stran a správně si vyložit nalezená vodítka. Čas přitom odtikává. Někteří svědci náhle zemřou, dojde k útoku na policii, atentát na Bowdenovou se tedy skutečně plánuje. A ideální chvíle k němu bude na výroční zemědělské výstavě plné lidí a příležitostí, která se spustí jen za pár dní.

Vedle toho kniha sleduje i Purdyovy, ony atentátníky, a tak zatímco tým Bowdenové hrozbě dlouho nevěří a i Lucas s policií si dlouho nemůžou být úplně jistí, čtenář ví od začátku o všem. Purdyovi se chtějí zoufale zbavit Bowdenové v přesvědčení, že to zvrátí politickou a ekonomickou situaci. Žijí mezi různě radikálně smýšlejícími lidmi a někdy až konspiračními teoriemi a jsou ochotni obětovat ledacos, aby jim plán vyšel. Cole Purdy je navíc bývalý voják, jemuž v Iráku poškodili hlavu, a zabíjení už pro něj není nic než úkol. 

Na začátku se akorát autor rozjel trochu zmateně, vágně, ujížděly mu úvody scén a postav, a měla jsem problém se začíst, než jsem se zorientovala. Což se naštěstí stalo rychle, jak postupoval děj. Zároveň se jeden aspekt této mírné zmatenosti proměnil v dost zajímavě zvládnutý popis - protože ač šlo o pokus o politický atentát z politických důvodů členy kdysi radikální strany, autor se skoro ani neotřel o politické přesvědčení nebo konkrétní inklinaci nikoho z nich (s výjimkou nejpraštěnějšího antisemity). Občas pracoval s pojmy levičáci a pravičáci, ale nechával je, asi úmyslně, poměrně prázdné. Ostatně na jejich obsahu zase tak moc nezáleželo. Kniha se soustředila na Lucasovo vyšetřování, středobodem byla snaha zabít kandidátku, jaká se nelíbí zradikalizovaným Purdyovým na jedné, a snaha to překazit na druhé straně, konkrétním důvodem mohla být vlastně jakákoli politika, a to bylo parádně napínavé.

Sledovat vedle sebe Purdyovy a Lucase, aniž by o sobě věděli, bylo jako sledovat závod. Purdyovi se snažili všechno spustit, než se na ně přijde, zahlazovat stopy a nahonem přizpůsobovat tomu, když si jich Lucas nebo policie všimli. Lucas zase sbíral tenké nitky souvislostí, hledal mezi známými známých, prověřoval náhodou horu jmen a nové vraždy, které s útokem částečně souvisely, jenže občas se zaměřil špatným nebo nepřesným směrem, jeho úvahy směřovaly od Purdyových pryč, frustrovalo (a spolu s tím napínalo), jak byl někdy těsně mimo. V tomhle směru to byla parádní detektivka. Nijak extra výjimečná, zněla jako každé druhé krimi, klasika. Mluvení se svědky, prohledávání seznamů, rozhlížení se po místech činu a domech, těsná skorosetkání, útěky, léčky na obou stranách. Ale možná proto mě bavila. Stejně jako cesta do vyšetřování mezi extremisty a ex-extremisty na americkém venkově, mezi jejich zdaleka ne jednolité názory a preferované prostředky k dosažení cílů. A jako cesta mezi politiky a jejich týmy, jejich veřejné i soukromé tváře. Protože autor se nedržel zpátky a nechal je chovat i vyjadřovat tak, jak to lidé doopravdy dělají.

Trochu zajímavá neurčitost vedle neurčité politiky v naprosto politickém pozadí k tomu byla i časová. Kniha se odehrávala v roce 2016, postavy používaly mobily, internet. Přesto jen tak okrajově a způsobem, že s drobnými změnami úplně klidně mohl být rok 1980, protože v Iowě tak, jak ji autor popisoval, zejména v této rozsáhlé zemědělské oblasti, jako by se minimálně pro účely téhle zápletky časy vůbec neměnily. Nebo se to tak možná jen zdálo mně, ale při čtení mě to v představování si jednotlivých scén vždycky automaticky táhlo do minulosti. Což všemu dodalo i zajímavou atmosféru.

Mé hodnocení: