Shrnutí všeho, co je aktuální

Mám několik věcí, o kterých chci psát, přičemž dvě jsou asi ty nejdůležitější.

Tak předně v pondělí mi začal letní semestr. Stejně, jako asi tisícovka studentů doufám, že to není poslední semestr na naší škole a pod záštitou naší školy. Ono sice přechod pod hlavičku třeba karlovky vypadá jako fajn řešení (protože nacpěte někam najednou takový dav), ale není, protože by nám to prakticky znehodnotilo složené státnice (každá fakulta má totiž jiné bloky, z kterých se skládají), znemožnilo uznání již absolvovaných předmětů na veřejné správě, což mám v plánu pro doplnění kreditů, a kdo ví co způsobilo kreditově. Ročníkově by to mohlo způsobit maximálně to, že potřetí půjdu do prváku. Ale ani to nechci.

Nicméně tento semestr má i klady, především ve středy, kdy mám forenzní a sociální psychologii. Menší radost mám už z toho, že ob týden musím jezdit v neděli a ob týden v pondělí brzy ráno. A už pražádnou radost nemám z toho, že mě tu od šesti hodin vytrvale obšťastňují mí drazí kolegové ze sedmého patra svými neposlouchatelnými techno-dance-elektro písničkami na plné pecky, jako velkou část zimního semestru. Ačkoli, pokud to zase nepustí v jedenáct v noci, tolik mi to nevadí.

Se školou samozřejmě souvisí i nepříjemné zdražení jízdného, ale ať tak nebo tak, pořád jsem na tom vcelku skvěle. Nabíjela jsem si kartu do konce února za 190 korun. Teď můžu jezdit neomezeně celý únor a na lístcích by mi to stačilo asi na 12 cest, což by byly tak čtyři dny. Například dnes mi odpadly oba semináře, tedy jsem neměla školu, a přesto čtyřikrát jela. To už by bylo 84 korun v háji. Jenom automat nějak neposlouchal, nechtěl se dokopat k přehození volby na březen, takže za chvíli budu muset nabíjet znovu.

Ta druhá věc, o které jsem chěla mluvit, je aktivita na blogu.

Zatím to vypadá pořád stejně, ale věřte, zmenší se. Samozřejmě sem tam připíšu kousek povídky, sem tam kouknu na film, o kterém dám vědět, občas něco vyfotím. Ale jsem tady v Plzni na mininotebooku a špatně se mi tu upravují obrázky, některé webové stránky včetně blogu se ukazují rozházeně a iritují mě reklamy, které nemůžu vypnout, jinak by to bylo ještě rozházenější, takže jakýkoli elán něco přidávat hned mizí. Dokonce nemám chuť ani se vrhat do diskuzí na lidech nebo jiných mých oblíbených serverech. Proto spíš hledám ještě neviděné filmy a koukám (i když s tou Lidskou stonožkou to bylo takové šlápnutí vedle, že jsem víc, jak půl hodiny, prostě nevydržela. A to jsem se radovala, že mi uloz.to stahuje 800 kb/s).

Navíc jsem si objednala knížku Kruh, která by měla v průběhu týdne přijít, takže mám o zábavu postaráno. Taky se snažím sehnat Knihy krve IV-VI, ale zatím nechci utrácet zrovna moc.

A další důvod, proč se mi nechce nic přidávat, je, že buďto sedím ve škole, kde to moc vhodné není, nebo dorazím na kolej, jdu si něco uvařit, jdu (zase) uklízet - to byste nevěřili, kolik bordelu se nashromáždí i za den nebo dva, opustí mě múza, řeším se spolužačkou školu, jedu si nakoupit, dělám x jiných věcí. Tím vším chci tedy říct, abyste se nedivili, že tu nebude přibývat nic moc a spíš nic kvalitního. Stejně mám dojem, že píšu zbytečně velké množství článků, takže nebude od věci trochu to stáhnout.

A teď už snad jen nepodstatné střípky.

Když někam jedete, taky tak zapomínáte? Nezabalila jsem si ze záhadných důvodů ručník (jeden z hlavních důvodů, proč jsem nakonec jela dnes nakupovat..to už je podruhé!) a asi jen já jsem schopná hodit si do tašky novou myš s potěšením, že už nebudu muset být na blbém touchpadu, a nechat USB doma.

Nebo co takhle jít nakoupit, protože dnes máte ideální volný den, na rozdíl od ostatních dnů, chtít si udělat dobré zapečené kuřecí plátky se sýrovou omáčkou a zjistit, že od zítřka stojí ty pitomý plátky o třicet korun méně. Jelikož já zase tak bezedné finance nemám, šiklo by se to. Ale ne, ono to platí až od zítřka! Ale nedalo se svítit, koupila jsem, uvařila jsem, nějakým klukem byla pochválena, že to krásně voní, a s chutí už baštím.

A co takový Valentýn? Já bych ho neslavila, ani kdyby bylo s kým. Nějak mi ten svátek přijde přebytečný, stejně jako Halloween, Velikonoce a vůbec všechno, kromě Vánoc. Hlavně jsem si ale vůbec nevšimla, že by šel nějak na dračku. Dopoledne regály plné valentýnského zboží, jako by to nikdo nekupoval, kolem prázdno, všichni soustředění u obvyklých položek.

O studijním oddělení a sekretářkách snad nemá smysl mluvit. Jednou vám řeknou, že státnice se píšou jen na stag, do indexu ne, a za půl roku tam musíte běžet, aby vám to dopsali do indexu, protože tam taky patří. Alespoň byla milá a příjemná.

Sekretářce KPD jsem pak chtěla odnést indexy kvůli zapsání zápočtů, nebyla tam, nechala jsem jí je na stole, to by nebyl problém, ale problém je, že při uznání jednoho z těchto předmětů 1 mi vlepili razítko omylem do zimáku, ve kterém je dvojka. Už vidím, jak to budu řešit, až si ho budu vyzvedávat. Navíc potřebuju ještě do konce měsíce na jinou katedru, ale ani nevím, jak dlouho tam bude ten index pro tři zápisy ležet. Jsem se nemohla zeptat, když tam ta ženská nebyla.

Samozřejmě musím sehnat dvě nová ÚZ co se pracovního práva týče, pak možná učebnici na občana, možná na další předměty a konečně prodat moje staré učebnice, z nichž dvě má ještě půjčené kamarádka. Snad budou mít větší úspěch než dětské knížky a beletrie, které prodávám na aukru. Tam je to tak jedna - dvě za měsíc. Ale v PD jsem ještě nebyla, třeba někdo prodává za rozumnou cenu.

A jestli máte dojem, že se až moc rozkecávám, nenutím vás to číst. Já si jdu lehnout k Bostonskému škrtiči (filmu, ne tomu vrahovi) a dám si k tomu rajčata.

Jo, někdy se mi čekání na studijním vážně jenom zdá...