Už se mi v souvislosti s Horatiem a hrobkami jeden sen zdál. A i když tentokrát Horatio žádné dítě nepohřbíval, bylo to ještě divnější a ke všemu se přidala úplně nová zajímavá zvířata. A protože jsem teď měla být někde úplně jinde, ale to by se snad musel stát zázrak, aby nějaký plánovaný výlet, jehož se chci také zúčastnit, vyšel, nemám co dělat a napíšu vám, o co vlastně šlo.
Vzpomínáte, jak zemřela Marisol Delko Caine? Respektive jak ji zabila Mala Noche? V seriálu ji Horatio spolu s Ericem pohřbil v Miami a odjel se mstít do Ria, ale v mém snu ji v Brazílii i pohřbil a to ne jenom tak.
Její hrob umístil na jedno místo, které si zapamatoval podle krásné a zvláštní louky kolem, a tak mělo zůstat nenápadné pro všechny, kromě něj. Nešlo totiž jen o místo posledního odpočinku jeho manželky, ale i o místo, kde ukryl něco cenného či důležitého, co potřeboval na určitou dobu bezpečně schovat.
Po letech pak přišla chvíle, kdy si tu věc chtěl vyzvednout. Tehdy si vzpomínal, že ona louka byla krásně vysekaná a upravená a běhala po ní obří slepice se zářivě rudým peřím a žlutým "náhrdelníkem" kolem krku a také hnědý brachiosaurus velikosti labradora, který se stejně jako labrador pohyboval.
Jenže při další návštěvě byla louka zarostlá a zvířata nikde, čímž se přece jen nenechal rozptýlit a pokračoval dál. Odsunul náhrobní kámen Marisol a odhalil tak sestup do podzemí.
Tam se otevřel obrovský sál s hroby, v němž se modlilo a postávalo u ostatků svých blízkých mnoho lidí vypadajících jako mexičané a jiní z latinské Ameriky. Vůbec si ho ale nevšímali a on došel k jednomu z hrobů, na němž stálo jméno právě Marisol. Zase. Ale jestli obsahovalo i tělo, to nemám tušení, neboť v příští chvíli vzal lopatu, stoupl si na něj a začal kopat. Ale jsem si jistá, že právě tělo vykopat nechtěl.
Co chtěl vykopat, to už jsem se nedozvěděla, protože jsem se probudila, ale musím říct, že ta slepice se mi moc líbila a ta louka, ve které ty věci ukrýval, byla velmi uklidňující a příjemná. A nedaleko byl navíc úžasný park, trochu podobný tomu ve Vimpu, ale mnohem hezčí, čistší, větší, upravenější a spoluobčanůprostý, takže zkrátka mnohem lepší sen než včera, kdy se zámek kousek za naším domem proměnil ve "vězení", kam překupníci lákali děti, které následně zabili a prodali všechno, co se u nich našlo. A nalákali tam i mého bratra a já ho vyrazila zachránit spolu s policií, která ovšem nevěděla, co dělat, jelikož byla zastoupená kapitánem Hrubcem z české Policejní akademie, a já na něj řvala tak dlouho, až jsem do útrob zámku vyrazila sama. Viděla jsem tam nepěkné věci, kopice oblečení, zbídačené děti, viníky a snažila jsem se dostat nevinné ven. A tak strašně tísnivý pocit, který se mě držel po probuzení a přešel až těsně před odjezdem na brigádu, už zažívat nepotřebuji.
Žádné komentáře:
Okomentovat