Richard Bachman - Zhubni

Originální název: Thinner

Rok vydání: 1984

Český překlad: 2012

Já, Ann Taylor, jsem včera udělala první závěrečné státnice, čili mám za sebou první třetinu ukončení magisterského studia. A tak jsem neváhala a koupila si za odměnu knížku. Sice ne žádnou bichli, jelikož vím, že jsem si na dobu po státnicích odsunula ještě nějaké postupky, ale zato dost zajímavou a naprosto Kingovskou, i když psanou pod pseudonymem. Nebo snad myslíte, že je to návod na snížení váhy? No, nevím, jak moc byste vy byli nadšení. Billy Halleck tedy nebyl.

A kdo je Billy Halleck? Hlavní postava celého krátkého příběhu. Advokát z Fairview, který má manželku, dceru a nadváhu. Je ale velmi úspěšný, jeho rodina ho miluje, má dostatek peněz i přátel. Jen jeho lékař ho občas straší. Billy na to však moc nedbá, občas se pokouší držet dietu nebo cvičit, ale to mu nikdy nevydrží, a žije si svůj spokojený život. Až jednoho večera srazí starou cikánku. Soudce a šerif jsou naštěstí jeho dobří známí, a tak vůbec nehrozí vyšetřování nebo proces, vše se zamete jako nehoda, protože cikánka přecházela mimo přechod. Konec příběhu.

Tedy byl by, kdyby cikánčin otec netoužil po spravedlnosti. Protože ale toužil, našel si všechny tři - Billyho, soudce i šerifa, dotkl se jejich tváře a vyslovil tři kletby. Ta Billyho zněla "Zhubni". A stalo se. Od té chvíle začal Billy hubnout. Nejdřív nenápadně. Na 110 kilo, 105, 100. Cítil se pořád lépe. Nicméně věděl, že pro to vůbec nic nedělá, ba naopak v obavách začal jíst ještě víc a jeho váha dál klesala. Žádnou nemocí přitom netrpěl. A zatímco město na potulné cikány už zapomnělo, on na ně myslel stále častěji.

Když už klesl pod optimální váhu, nejen, že na ně myslel, ale bylo mu naprosto jasné, co se stalo, a jakmile zjistil, že záhadná nemoc postihla i doktora a šerifa, začal panikařit. Nikdo mu přirozeně nevěřil prokletí, ale on dál ztrácel na váze, aniž by se přestal nezřízeně cpát. Vyhledal proto onoho starého cikána, jenomže se zdálo, že nic na světě ho nedokáže přesvědčit, aby ustoupil a kletbu sňal. Žádné řeči o vině dalších lidí, žádné řeči o náhodě a smůle, nic nebral v potaz. Chtěl jen jediné, aby za smrt jeho dcery někdo zaplatil, a i když připustí, že někdy můžou platit i nevinní, není řešení o nic méně děsivé.

Mně se na této knize líbí, že jsem zase narazila na Kingovo dílo, co se netáhne na 400 stránkách přes popisy všeho možného i nemožného a historii postav do třetího kolene, ale které je poměrně jasné, přímé a přesto celkem strašidelné. Nepracuje s docela obvyklou zápletkou, kdy i čtenář sám dlouho váhá, jestli má hlavní postava psychické problémy, nebo jde o skutečné nadpřirozeno. Od začátku otevřeně přiznává kletbu, protože zahodit polovinu váhy bez jediné změny životního stylu psychika asi nedokáže. Příliš se nevrtá ani v bilancování a různých stavech hlavních postav, což mi ne vždy je po chuti, zvlášť, když jim jde o život a oni místo akce v slzách hodnotí svou minulost.

Také se mi líbí, že zde pracuje s něčím, co by leckterý evropský autor asi nikdy nemohl vydat, a to je s cikánskou kočovnou tlupou. Zajímavě popisuje jejich život spolu s útržky psanými v romštině, v krátkém výlevu šerifa i mentalitu a důvody jejich chování, a vlastně tím vysvětluje i to, proč se nikdy s Billym nemůžou dohodnout, a proč se to všechno děje. I když by mnozí s Billym určitě souhlasili a jeho teorii viny podpořili. I postava starého Lamkeho je výborná. Ač ho nemůžete mít rádi, zamlouvá se vám a jeho přístup vás zaujme. Stejně tak mě zaujalo i několik posledních střetů Billyho a jeho italského přítele a tlupy, což do zoufalosti a strachu z pokračování přineslo i pořádnou a poměrně nečekaně brutální akci, a hlavně závěr, překvapivě nepřekvapivý, ale silný a... fatální. Plus ještě mě pobavila krátká zmínka, kdy se dvě postavy bavily o tom, že zní jak z románu Stephena Kinga.

Akorát jedna věc mě možná trochu zarazila, ale ta asi nebyla natolik podstatná. Billy ztratil v období přibližně jednoho měsíce asi polovičku váhy. Přesto King popisoval, jak kůže pevně obepínala jeho kosti, jak vypadal jako přeživší z koncentračního tábora, ale pokud měl víc, než 100 kilo, musel mít i o moc víc kůže. A i když ta je pružná, není pružná dost, aby se za měsíc smrskla o polovičku. Viděli jste někdy fotky lidí, kteří třeba i cvičením zhubli tolik? Většina z nich má problémy s vlající kůží, velká část jde na plastiku a Billy žádnou kůži navíc náhle neměl? Zvláštní. Jinak skvělá knížka, příliš krátká na výhrady, ale zároveň dost dlouhá na jedno podivné a depresivní dobrodružství.

Mé hodnocení: