To bude o pomlázce. To bude feministický. To bude zapšklej článek pseudohumanistický sluníčkářky (nebo jaké výrazy jsou teď oblíbené), říkáte si asi. Ale já jen chci vylíčit, že někde se tradice fakt chytá pěkně za hlavu. A nohama ráchá v žumpě.
Tohle téma totiž přiletělo ve využitelný den, i když trochu s křížkem po funuse, protože článek, který postavil Velikonoce na roveň legalizace a příčiny násilí na rodině a ženách, už tu u jedné autorky byl. Dokonce byl vybrán na titulku. A přestože ho autorka smazala, nechám se jím inspirovat, neboť jako den, kdy je mučení povoleno, jsem dlouhé roky Velikonoční pondělí opravdu vnímala, i když ne tak, jako ona. (Teď je mi volnější, než o číslo větší tepláky.)
Je asi jasné, že její srovnání je mimo a tradice, která by v mužích vzbuzovala sadistické sklony, nutila je je projevovat a navždy z nich dělala tyrany, asi může pocházet možná tak ze středního Východu (i když... být v Rusku, přijde mi blbý říkat východ tomu, co mám blíž na západ). Ale problém je jinde. Proč asi spousta děvčat vyvádí, že se jim tradice u nás dodržované nelíbí, že jim to přijde ponižující, nespravedlivé a mučivé? I když od nich slova jako lidská práva, humanita, osobní integrita ani integrály neuslyšíte? Ono je to vlastně prosté.
Spousta lidí to bere jako příležitost k setkávání, pokecu, veselí a hodování. Údajně. Nebo si užívá i drsnější verzi. Jenže nenechte se mýlit obrázky Josefa Lady nebo nejmódnějším knižním výstřikem, ehm, výkřikem, spousta lidí to taky bere jako ubohou příležitost ožrat se, vyžebrat nějakou laskominu a zahrát si na drsňáka s přesvědčením, že jim dají (vložte vtip o vejcích).
Prostě ráno vezmou pomlázku, obchází dům od domu, co na tom, že dospělé obyvatele zbytek roku ani nezdraví a nedospělé už dávno neznají, zablekotají něco, co zní jako "Hudry, hudry, dejte vejce, vy zmalovaný!" a mají óbrsrandu z toho, že rozhoupou ten koupený/na zakázku upletený klacek za opačný konec a tím silným, pokud se jim nepřelomí nebo neohne (vložte vtip o klacku), začnou mlátit. Ne symbolicky pohladit, ale mlátit přes zadek, stehna a kolena toho, kdo se před něj připletl. No a banda kamarádů za nimi, kolikrát takových, které ani v té vesnici nikdo nezná a oni si jen přijeli "užít mimoňskej vidlákov", řičí, ať přitlačí a pořádně dotyčného zmalujou. Tak to na spoustě míst fakt chodí. Upřímně, tu první verzi jsem nikdy nezažila.
A jak to pak vidí malá holka? Holka pod patnáct, která ještě musí poslouchat rodiče, a když jí řeknou, že těm individuím bude chodit otevírat a několikrát za dopoledne tohle podstupovat, tak to prostě udělat musí, jestli nechce mít problém, dostat pár facek, být bez oběda, sedět v pokoji a bručet zbytek dne?
Jednak jí vadí, že to opravdu bolí. A že bude uklízet chodbu, převlékat se aspoň třikrát a předstírat, jak je úžasný vtip, když na ní kromě té pomlázky vybalí ještě octovou vodu, protože polívání vodou s Velikonocemi taky nějak souvisí, tak to tak uděláme, řeklo si pár kluků. Pak jí samozřejmě vadí, že se kluci ani nijak nesnaží, prostě něco zamrmlají nebo rovnou vrazí do dveří s "Uáááá dej sem vejce a panákáááá třísk, třísk, třísk!" v nesynchronizovaném kvartetu a ona jim za to ještě musí odevzdat dobroty, které by ráda snědla sama, ale nesmí na ně sáhnout dokud "něco nezbude, až už asi nikdo nepřijde". A nejhorší mučení ze všeho je, že jí se ony tradice nelíbí, nechce je dodržovat, ráda by skočila po sousedním hledání vajíček, nebo jí Velikonoce vůbec nic neříkají ani z křesťanského, ani pohanského pohledu, když už našla pravou víru (jak každý ví, voodoo říznutý metodismem), ale protože ještě nemá žádné slovo, tak musí. A tak se pro ni Velikonoční pondělí stává povoleným mučením, jakým se na ní dopouští celé okolí.
A kvůli tomu, myslím, vznikl ten starý ostrý článek a kvůli tomu byl taky smazán. Když si totiž pak taková holka posteskne, že by se tahle brutalita měla zrušit, tak se na ni lidi z první verze sesypou, že zvyky jsou přece krásné, měly by se udržovat, a když se jí to nelíbí, tak ať to neslaví a nebere jim slivovičku s kamarády. Jenže ona slavit musí, ona nezažívá nějakou tradiční soudržnost, ale samoúčelnou trapárnu, a nemůže s tím nic moc dělat.
Ostatně, už teď vidím, jak si říkáte, že přeháním. Ale ne, po celou základku pro mě bylo Velikonoční pondělí jedním z nejhorších dní v roce, možná tím vůbec nejhorším, protože jsem tohle všechno nenáviděla. Každý rok jsem koukala, jak se zbytečně utrácí za misky plné čokoládových figurek a jak máma nadává, že musí barvit haldy vajec, a to jen proto, že se to rozdá. A přístup, jaký tu kluci mají, mi vážně přijde neuvěřitelně ponižující, protože když se jich zeptáte, proč to dělají, tak se zmůžou jen na to, že je to tradice, ale jaká, k čemu a kde se vzala, to už neví nikdo, když víc jim češtinářka před 10 lety neřekla. A je mi špatně už jen z toho, s jakým nadšením se především ti starší až staří seberou a doslova letí někoho zmlátit, všichni s identickým dvojverším, z něhož půlku zapomenou, na rtech. A ještě jim vidíte v ksichtě, jak si to užívají.
Naprosto proto chápu, že tento den spousta holek vnímá jako mučicí, a vůbec jim to nezazlívám. Jsou určitě místa, kde se tradice dodržují tradičně, ale je taky spousta míst, kde už nikdo ani neví, proč se to dělá a dělá to jen proto, že tak může s fasádou škodolibého zmetka řvát na návsi "Nastav prdel" a dát pošušňání svému zubnímu kazu.
Je fakt tak divný, že se ne každá chce nechat mlátit rozjetými puberťáky a kamarády rodičů a přikyvovat, že jí ten macho s pupkem větším než selská prsa prokázal službu? Proč lidi tak strašně lpí na zvycích, které už pro ně ztratily smysl? Proč tolik věcí dělají jen proto, že jim to řekne stovky let starý kalendář? Hej, jestli je fláknutí klackem dobré pro zdraví a mladistvý vzhled, možná vrazit takovým tu pomlázku kam slunce svítí jen Rosenbergovi, pomůže s prostatou.
Článek na téma Mučení povoleno
Žádné komentáře:
Okomentovat