Sousedé, část 1

Originální název: Sousedé
Země: ČR
Rok: 2017

Měla jsem výpadek příčetnosti. Jinak nelze odůvodnit, že jsem si pustila úvodní díl nového seriálu TV Barrandov - Sousedé. Četla jsem na to totiž spoustu příšerných recenzí (recenzí tvrdících, že je to příšerné), a nedivila jsem se. České seriály pro mě skončily... Četnické humoresky, Strážce duší. Někdy v té době. Ale protože jsem vcelku masochistka (po částech taky), řekla jsem si, že zaplácnu jednu třičtvrtě hodinu tímto novým, vrcholným počinem našich filmařů. A byla to taková bomba, že mi na to jeden článek nestačí.

Pro začátek krátce shrnu technické hledisko. Nevšimla jsem si větších problémů u zvuku nebo kamery (koukala jsem na youtube s blbými repráky, takže možná proto), věci s takovým rozpočtem a ambicemi jako barrandovský seriál to asi odpovídá. Kulisy jsou... zvláštní. Mají to být nové domky, ale jak jsou všechny vybaveny téměř stejně podle katalogu a naaranžované, působí to prkenně. Zvláště, když v jednom žije manželský pár před důchodem (vypadají tak). Buď jim totiž někdo dům komplet celý zařídil, nebo filmařům nedošlo, že tohle není obvyklý styl důchodců promenádujících se po okolí ve vytahaných teplácích a tílkách. Ale budiž, do interiérů (a asi ani exteriérů, protože to zvenku vypadá jako jedna dřevěná roubenka) asi nechtěl nikdo investovat. A "letecké" záběry jsou zase zjevný amatérský fotošop. Však je to seriál, kde prý z větší části působí neherci. Náklady se tlačí dolů. Tak nechme techniku stranou a pojďme se na ten zázrak podívat.

Ze všeho nejvíc by toto měl být projev mé reakce při sledování seriálu. Často nevěřícné. Protože ona to prý není komedie, jak je výše zmíněno, tak vztahový seriál, ale já se při tom válela smíchy. Místy kvůli strašnému skřípání, místy kvůli zoufalým, prvoplánovým vtipům, místy kvůli nezlomné logice. A navíc je to jen první díl, je to slabý odvar, ale já už nemám sílu na další. A ani jsem vám to sem nemusela psát. Jenže když jsem si pak uvědomila poselství tohoto seriálu a "vyšší" důvod, proč byl natočen (ty předstírané morální hodnoty, jaké má následovat), dost jsem se zděsila.

V úvodu totiž jedna z postav, pokřtěme ji Moderátor, seriál představuje. A její představování vyvrcholí prohlášením, že o sousedech byste vlastně měli vědět nejvíc. Stejně jako oni o vás. Jo, opravdu řekl, že byste se jim měli matlat v životech a všechno o nich zjišťovat. Prý "aby se babička mohla podívat z vrchu a říct, že je to zase přesně tak, jako když byla mladá". Pro mě za mě, ať se dívá třeba zespodu, ale zní to děsivě. Ano. Tenhle seriál opravdu bude "v mnoha ohledech výjimečný", jak slibuje.

Hned na začátku stará rašple viditelně bez podprsenky (říkejme jí baba Salsa podle růžového nápisu na zadku jejích tepláků) přišla otravovat mladý pár milující Kevina (podle "Harry, jdu do baráku!" na tričku slečny), jenž se právě přistěhoval a nosí bedny z auta do bytu. Na slečně Jdu do baráku je vidět, jak moc ráda by ji i se všemi průpovídkami poslala do zádele, ale baba Salsa se nedá. Chvíli ji okukuje jak kdyby si dělala míru na rakev, estébácky ji vyslechne, a potom jí, dvakrát takové, jako ona sama, řekne, ať se s tim netahá, taková křehule. Však se za ní brzy přikolíbá i její tatínek, říkejme mu Praotec Salsa, aby se nepletl s manželem, beze slova vleze k autu, popadne krabici a odnese ji...? Tenhle chlápek bude zajímavej, na toho si dám ještě pozor. Má kolem sebe děsivou auru hororových dětí. Sedmdesátiletých.

Mezitím do dalšího bytu přichází další rodina. Moment, to šlo dosud o zabarikádovaný panelák, že se tam lidi nakýblovali v jeden den? Aha, ono je to několik domů vedle sebe, když se zdejší paňmáma rozplývá nad velkým rodinným domem a básní nad vnoučaty. S dětmi.. asi tak na střední. Teď už ta osamocená řada domků kdesi v polích ze znělky dává smysl. Ale jinak byste to nepoznali a otázka zůstává. To čekali, až se vykoupí všechny, než tam někoho konečně pustili?

Paňmáma však konečně předkládá i nějaké mínusy. Bojí se konkurence. A ty její pohledy a práce s kamerou... že ona si tam otevírá privát a bojí se mladších call girl? Nakonec ne. Nevlastní privát, ale kavárnu (s originálním názvem Kavárna). Na její rakvičky budou prý chodit i zdejší funebráci. Hahaha. Dialogy jako víno. K těm rakvičkám. A nebojí se konkurence přitažlivějších escortnic, ale že si její manžel najde bokovku. Další. Protože je to zjevně děvkař, šoumen a pako.

Do dalšího domu se mezitím stěhuje pán, jenž musí pracovat i během komandování stěhováků, a to tolik, že nejen balancuje notebook v jedné ruce, ale ani se nestíhá podívat do zrcadla. Jinak by určitě zděšeně popadl nůžky a toho účesu "lady se ve fantasy vydává za páže" se okamžitě zbavil. Působí taky jako někdo z reklamky (takže mu budeme říkat Reklamář), jen bez nápadů. To ze stěhováků z firmy originálně pojmenované Stěhováci tahá nápady na chválu rýže. Ehm... Oni po něm chtějí... slogany... na rýži? Vždyť jste říkali, že to není úmyslně absurdní komedie! Ale zpátky k první domácnosti.

Tady se ještě pořád nosí krabice. Praotec Salsa se jim na ně asi vykašlal, ale to nevadí, oni to zvládají levou zadní. Když už zjevně stihli naaranžovat kytky, zátiší s lampou, pověsit obrazy a dokonce i závěsy. Aniž by jednu z těch krabic otevřeli. Jo, taky bych říkala, že je to útulný, kdybych se nastěhovala do předem vyladěného domu. Ale u toho slečna Jdu do baráku nezůstává. Já jsem tak šťastná a tak se těším, až to tu zařídíme, ty obrazy, vázičky, kytky (nějaký další, nejspíš...), hlásí celá nadšená, jak kdyby hlásila změnu koleje pro rychlík do Ostravy.

Do vybalování se ale konečně pustila i rodina paňmámy a šoumena. A šoumenovi někdo volá. Karel. Milenka Karel. On je totiž tak nenápadnej a přirozenej, že jistě všichni chápete, proč se jeho milenka jmenuje Karel. To vám z jeho epesních schopností hrát obličejem bude jasné i tehdy, pokud se vaše milenka doopravdy jmenuje Karel. Nebo že by to byl Karel? Kdo ví. Napětí, napětí! S tím Barrandov neztrácel čas a začal ho budovat od samého začátku! Přímo si hryžu nehty!

A hurá, stěhuje se i čtvrtá domácnost.

Na scénu opět přichází baba Salsa, ještě o chlup drzejší. Na toho příštího už nepochybně rovnou skočí a bude ho kousat do ucha tak dlouho, dokud jí neřekne jak se jmenuje a kde pracuje, pěkně vojenským tempem. Slečna Jdu do baráku to pochopila, protože se jí představila jako kdyby přijela z Jevíčka soutěžit o celých deset tisíc korun českých do Kolotoče, ale tato nově přistěhovaná dáma má méně trpělivosti. Je to totiž scenáristka, zná všechny ty slavný herce a právě dělá hororovej seriál pro Barrandov. Začínám mít podezření, že na něj koukám. Minimálně jí z něj utekla hlavní postava a teď se jí usadila u dveří. Na druhou stranu, přes všechny rozdíly, stejně jako slečna Jdu do baráku, i scenáristka má dům automaticky naaranžovaný, visí jí tam obrazy a závěsy, druhý pokoj má hotovou celou dekoraci, a to do něj ještě ani nevkročila. Mimochodem, je tak strašně nenápadné, jak jsou všechny značky přímo ve zlatém řezu, i kdyby se tam postavy neměly vejít!

To pan Reklamář, který je s reklamou otevřenější, pořád ještě hučí do stěhováků, ať si pohnou, ať je ve zlatém řezu nebo ne. Ale nedivím se mu. Právě mu domů nosí z auta skládací židle. Po jedné. Ze záhadných důvodů... je to ta samá židle, kterou baba Salsa málem ukradla scenáristce. Že ona tam koluje? A taky máme nové info, je rozvedený.

Ale teď přichází ten pravý vrchol. Doma u baby Salsy!

Jak už jsem zmínila, interiér vůbec neodpovídá tomu, jak působí ona a její manžel Venda. Ani jedna stará almara, dva pečlivě naaranžované časopisy, žádné dečky ani přehozy, jaké v domácnostech podobných typů obvykle nacházíme. Nevloupali se oni nakonec někam? Sami jsou tam to nejošoupanější a nejstarší vybavení, jaké v nejmenším neladí! Jo tak, oni tam žijí teprve tři dny. To je všechny odněkud vysídlili, že se nastěhovali ve stejnou dobu?

Ale chudák Venda, chtěl si dát šlofíka, což se babě Salse nelíbí. S řevem ho žene uklízet katalogový interiér. Asi ten jeden šroubovák na lince. Kterým Venda zručně utáhl šroub v pantu dvířek. Ten je tak šikovnej! Tak moc šikovnej, že by se tím prej mohl živit! Šroubováním, předpokládám, víc nepředvedl. A taky že jo! Baba Salsa už má plán. Bude děla hodinovýho manžela. A... šroubovat? Odkývej jí to, ať se můžeš vrhnout na toho šlofíka, Vendo. Ale jí to nestačí. On si totiž má udělat živnost, letáky a pak je ještě roznést po sousedech. Zlatý důl! Tam v tý... řadě baráčků v poli. Takže Venda si prej najde účetní a dá si buchtu. A bude šroubovat za prachy.

U paňmámy a šoumena zatím pokračuje vybalování a paňmáma už plánuje, jak by vyrazila na Madeiru, protože šoumen blbě snáší horko. Mám dojem, že ho chce týrat. Nebo jen někdo netuší, kde je Madeira. Ale pozor, šoumen je zase strašně nenápadně tajnůstkřáský a navíc má hypotéku, za kterou pořídili tenhle domeček (tak je to "konečně velký rodinný dům" nebo "domeček"?), takže pojedou leda tak po Čechách. K rybníku, řekla paňmáma s xichtem, jako by ji chtěl vzít do kafilerky. Stě neni dost nóbl!

A Reklamář pořád stěhuje! Teda komanduje stěhováky. Před dvěma minutami taky seřval bývalou, ať mu už nevolá, a asi ho poslechla. Protože teď volá on jí. To je drámo, tyjo! Už ho ale nezajímá, že ho otravovala kvůli ztrátě zlatých náušnic. Protože on má důležitější problém. Ztratil psací stůl! Teda ne úplně, řekl jí, ať si nechá, co bude chtít. Tak... si nechala... psací stůl. Drama! Zrovna ten byl totiž to jediný, co si chtěl vzít on! Však je pro něj tak důležitej! Je to hlavní postava jeho reklam! Drama, drama! Lidi, já nemůžu :D

Podobně napjaté vztahy samozřejmě vládnou i v rodině scenáristky. Její dcera (říkejme jí Laurinová 16-36, protože je podobná Laurinové, dle vyjadřování je jí 16, dle vzhledu jsem si myslela, že žije se scenáristkou v lesbickém svazku a je to její vrstevnice) je frustrovaná. Dokonce kope do krabic. Páč to tam nenávidí! Ale scenáristka nechápe, proč vyvádí. Bude to tam přece super, zvykne si, však v létě můžou grilovat na zahradě! A za to život v polích stojí! Docela mi v hlavě rezonuje závěrečná věta této scény: "Co jsem komu provedla..."

Takže jak vidíte, autoři scénáře k tomuto seriálu jsou brilantní. Naprosto realističtí, drží se jasně stanovené noty, kterou má vést, i když si nejsem úplně jistá, co to je za notu, a přestože jsme v necelé půlce prvního dílu, nastolili už tolik dramat, napětí a budoucích vztahových zápletek, že z toho jde jednomu hlava kolem. A těm ostatním už odešla.

P. S. Ironie je krásné slovo pro závěr.