Cestování v době pandemie

Teda ne že bych cestovala často a chtěla vydat návod. Místo do kanceláře cestuji z postele na gauč, protože z gauče se dá napsat žaloba stejně jako od stolu, ale pár postřehů už jsem sesbírat zvládla. Hlavně proto, že musím cestovat na nákup, ten démon v rohu zaskočit odmítá, a tak dvakrát týdně do kanclu. Home office je pěkný, ovšem papírová pošta se mi doma nematerializuje, sovy jsou prej out. Kromě toho jsem podnikla jen jednu cestu, a to autobusem na Velikonoce k rodičům a zpátky. Courání se sice neodoporučuje, ale já tam byla naposledy o Vánocích, tak co by ne? Příště tam pojedu na... dušičky?

Nebyla to ta nejchytřejší možná volba, uznávám. Třetinu pokoje včetně díry v podlaze mi zakrývala plachta, neboť se rozhodli zbourat starý komín, který tím pokojem vede, všechno mimo tu plachtu pokrýval prach z bouraných cihel a ještě tam byla místo mé staré jen bratrova nová postel, již mi šlechetně přenechal, abych se nerozlámala na gauči, jenže ani na ní se nedalo spát. Ale ale dobře, dost stěžování. Jsme tu kvůli cestování. Plného stěžování. A to je konec rýmování. Ne cestování. Hm, skoro dokonalý rým. Dýjadýjadá.

Víte, už jsem si docela zvykla, že všichni nosí roušky. Už to není divné pokukování, všichni to ignorují, ať už máte zdravotnickou nebo doma sešitou s fialovýma kytičkama. Já mám doma šitý a mně darovaný a obarvila jsem si je na černo. Jediný problém je, že když je nasadím, okamžitě se mi spustí rýma podporovaná kvetoucí květenou, a čím větší horko, tím hůř se v tom dýchá. A taky mi nepříjemně splácávají nos. S čímž asi nejsem jediná, protože jsem viděla spoustu lidí, kteří se podobný problém rozhodli vyřešit. Dosti osobitě. Prostě nosí roušku jenom přes pusu a nos jim nad ní trčí jak nad vodou. Čiže ji mohou sundat, protože je to stejný, jako chodit naostro se zavřenou pusou. Nosem pořád frkají zcela volně. Lidi, tady jsme v době pandemie v ČR, ne v době třetí řady The Handmaid's Tale ve Washingtonu D. C.

Tohle je zakrytí obličeje sice efektní, ale vůči viru neefektivní.
zdroj

Pak jsou ovšem lidé řešící hrozbu nákazy velmi důsledně. Jako paní spolucestující do ČB, která mě vlastně k článku přiměla. Protože v autobuse dávala hlasitě najevo, jak moc se stará, aby se jí nákaza vyhnula. Usadila se s dítětem dozadu na pětku a dokonce se i ptala pána na druhém konci pětky, zda si myslí, že je aspoň dva metry od něj a zda je pravda, že na děti virus tak moc nepůsobí, takže ho posadí blíž k němu. Zatímco nejspíš omylem přehlédla, jak si sedla těsně za mě a funí mi na krk. Dva metry to asi byly, jenom deci. A nejen to, jakmile se dítě začalo nudit a otravovat natolik, že mu dovolovala roušku chvílemi sundavat, dovolila mu i stoupnout si za mě a dělat vrrrrrrrrrrrr. Jako jasně, nedá se říct, že ho nechala na mě plivat, ale nechala ho na mě plivat. K tomu asi každých pět minut někomu volala a hlavně měla o zdraví takovou obavu, že při každé příležitosti vylezla z autobusu, roušku dala dolů, zapálila si cigáro a pak roušku znovu nasadila, přičemž ji řádně ohmatala, aby si ji co nejvíc připlácla na xi... obličej.

Nad tím se asi dá jen vzdychnout, část lidí bude mít vždycky dlouhý vedení. Někteří tak dlouhý, že ho radši rovnou odstřihnou. Těch vohráblů, co si musí co pět minut plácat na pusu, vídám hodně. Horší je, že dlouhý vedení má i ČSAD, resp. busem, což jsou autobusy provozované na naší lince. I když je podezřívám, že to byl úmysl, jak nenalákat cestující.

To totiž platí ten zákaz nástupu předními dveřmi a komunikace s řidičem včetně odbavování. MHD je v pohodě. Kde nejezdí zdarma, normálně fungují lístky. Jenže u autobusů vždycky odbavuje řidič a zdaleka ne u všech si jde koupit jízdenku online. Zejména u těch k nám. Tak co s tím? Tři dny jsem prohlížela internet, abych našla jenom stále stejný text o zakrývání xichtu, neomatlávání všeho v dosahu, nastupování zadními dveřmi, a zběžným pohledem jsem se ujistila o pásce natažené v půlce nebo třetině autobusu, záleží na jeho velikosti. Nikde jsem nedohledala, jak se zařizuje odbavování. Nikde jsem nenašla ani slovo o nákupu jízdenek mimo řidiče na linkách bez předprodeje. Nikdo mi neodpovídal na e-maily. Nikde ani bú. Vlastně jedno bú jo, ovšem to byla kráva a ta prý autobusem nejezdí.

Až jsem naštěstí pod náhodným příspěvku na facebooku busem, kam mě přesměroval google, narazila na "nově zřízenou telefonní linku", kde se dají informace zjistit, (jen jinde nedohledatelnou) a tam mi konečně řekli, že "by se teď mělo jezdit zadarmo". Jako krok dobrej. Taky chápu, že nechcete přitáhnout blbce, co by se rozhodli brázdit celej den kraj, když teď nemají co lepšího na práci. Ale někde to zveřejnit, aby ti ostatní z našeho kraje neměli na práci vyhledávání nedohledatelných informací, by se taky hodilo! Víte co? Můžete to brát třeba přece jen jako návod!