Tuto knihu jsem si vybrala jako thriller se záhadou, a navíc i pro polskou autorku, abych pořád dokola nečetla literaturu z anglicky mluvících zemí a sem tam českou. Přečetla jsem ji také dost rychle a docela se mi zamlouvala, ač ty chvalozpěvy na přebalu plné superlativů jsou přehnané. Člověka to zabavilo, průlomové dílo nečekejte.
Nika však ví, že se jí to nezdálo. Dokonce v keři najde pramen vlasů oběti. Jenže policii se spolupracovat nechce, a ona tak musí prokázat, že ta žena skutečně existovala. První krok je pomocí jednoho internetového odborníka a její detailní kresby zjistit identitu. Myslí si, že tak pošle policii na správnou cestu a vše se pro ni uzavře - jenže se stane pravý opak. Zjistí, že ona žena je údajná oběť sériového vraha z doby před dvěma lety. Zjevně tedy před dvěma lety nafingovala svou smrt, asi před něčím utíkala. Do něčeho se zamotala. A teď ji to konečně dostihlo v Ničině penzionu. Ba co víc, teď se do všeho nevědomky zapletla i Nika, a pokud tuto záhadu nerozplete, ať už jí policie věří nebo ne, mohla by být další, koho pod rouškou tmy potáhnou do hrobu.
Je to tedy docela zajímavá záhada, ovšem protože se jí na kloub nesnaží dostat policie (respektive později ano, ale jen na pozadí, hlavní postava není od policie), přistupuje k ní dost amatérsky, impulzivně a hlavně ve spojení s vlastními nedávnými traumaty. Je tak zároveň třeba si zvyknout, že o nich Nika hodně přemýšlí, probíhá jejich dohra, flashbacky, že není vždycky úplně rozumná nebo bezproblémová postava. Naopak se potýká se svými léky, občas přílišným množstvím alkoholu. Není však nesympatická, opravdu se snaží, hodně riskuje pro vlastně úplně cizí ženu, vstupuje do cizích teritorií i za cenu zapletení do něčeho, co si původně nedokázala moc představit. Představuje čtenáři podivné vztahy ve společenské vrstvě, kam běžný člověk úplně nevidí.
Přímo záhada nemrtvé oběti tedy není stoprocentně neustále v popředí, ale je dostatečně poutavá, aby alespoň pro mě dokázala vyvážit přehrabování se v Ničině minulosti. To je někdy až trochu moc zdůrazňované na úkor zajímavějších částí, hlavně střety s její matkou, ale pozornost jsem udržela, stejně jako zvědavost, jak to celé je. Přestože Nika často odbíhala k vedlejším nedůležitým podzápletkám, nebo šla zbytečnému nebezpečí vyloženě naproti.
Až příliš navíc mi přišel akorát Ničin soused a aféra kolem smrti jeho ženy, z níž ho někteří podezřívali - chviličku naznačená stopa, že by mohl mít něco společného i s vyšetřovanou smrtí, byla úplně lichá, do děje nezasahoval, s případem nesouvisel. Akorát pořád zval Niku na kafe a nakonec se s ním Nika rozhodla prolomit ledy. Jenže kvůli tomuhle zabíral zbytečně moc prostoru a odváděl zbytečně moc pozornosti. A hlavně mám velký problém s tím, že pravý vrah skoro až spadl z nebe. Fyzicky byl v ději celou dobu, což je dobře, ale vůbec nic na něj nepoukazovalo a ani Nika si neuvědomila, že by na něj cokoli poukazovalo až do jeho zběsilého jednání v závěru. Jediný náznak podezření vůči němu mohl vycházet leda z jeho zájmu co Nika dělá, jak vyšetřuje a že se kolem ní vyskytoval, ovšem on měl i jiný, naprosto legitimní důvod motat se pořád kolem a zajímat se, dokonce se často ani zajímat nemusel a informace mu rádi poskytovali ostatní. Prostě rozuzlení je poněkud nedotažené a neohromující.
Mé hodnocení:
Žádné komentáře:
Okomentovat