Tak jsem tu zas!

Pravděpodobně se ode mě teď čeká, že vás přivítám na svém blogu. Byste chtěli, co? Když už jsem ho založila, rýpu se v obalu a struktuře, což mi zabírá nemálo času a odrovnává trochu nervů, a jsem připravená ho začít zaplňovat. A já vás samozřejmě vítám. Ale pro ty, kdo sem náhodou nepřijdou z odkazu vedle, nebo kdo mě neznají, páč já jsem hrozná celebrita, vás také musím upozornit, že sem nějakou dobu budou přibývat staší články, jež jsem publikovala na velice dlouho, konkrétně deset let fungujícím blogu kyllina.blog.cz. Tedy že nejsem začátečník, ale některé první články tak mohou působit.

Zatím nechci svůj starý blog zcela zatracovat. Jenomže mám stále horší pocit z toho, jak je blog.cz veden. Společnost, která se ho již před lety ujala, nemá v mých dojmech zrovna vysokou úroveň. No, řekněme to otevřeně, tady s tím už nic neudělají – Nova je kanál. Kašlou na uživatele, kašlou na odběratele jejich služeb a renomé je pro ně zkomolené jméno toho chlápka z Ulice. Hlavně, když to pustí kačku.

Někteří blogeři se přesto stále snaží a dokonce se rozhodli věnovat své úsilí pokusu o obnovu komunitního života a zlepšení prostoru blogu. Což je super a určitě bych byla ráda, kdyby to vyšlo. Ovšem nemám dojem, že se to zlepší nějak rapidně. Hlavně z toho důvodu, že by byly třeba i inovace, investice do vývoje a vůbec obětování úsilí i provozovateli. A to se nestane. S tím se nemůžou obtěžovat. Naopak na blog už nemají lepší autoři trpělivost, čím dál víc tváří, o kterých mám povědomí jako o kvalitních bloggerech (ne doggerech, jak mi cpe word), připojuje své komentáře odkazující na blogspot nebo vlastní domény, takže nad serverem dávno zlomili hůl, a spousta z nich také tvrdí, že to přece musíme vidět i my, zbytek.

Nemyslete si, já to vidím. Nevidím sice moc, třeba na druhou stranu ulice už je to fuška, ale vidím. Je mi z toho smutno. I z toho, jak blbě vlastně vidím. Ale doteď jsem se vzdát nechtěla. Mívala jsem období plná komentářů a návštěvníků, což už není relevantní důvod. Jenže stále se mi nechtělo stěhovat. Ne kvůli každoročním prohlášením u výročních článků, že dokud mi to blog.cz umožní, budu na své „kyllině“ i nadále. Spíš proto, že je na něm snadné najít horu blogů a trošku zviditelnit sama sebe. S tím jsem aspoň žila.

Po přečtení jednoho komentáře na Srdci blogu mi ale došlo, že tahle iluze komunity a snadné propagace je opravdu jen iluzí. Copak dvacet lidí denně a v dobách minimální aktivity jeden komentář za týden a víc, je nějaký úspěch, o nějž přijdu? Copak jsem na téma týdne, do jediného projektu umožňujícího mi propagaci, nenapsala naposledy v dubnu, předtím v prosinci a předtím v září, přičemž z těchto tří článků měl největší odezvu ten třetí s pěti komentáři, z nichž jeden byl můj? Čtenost mi samotné užívání blog.cz vážně nijak nezvedá.

Ve skutečnosti ke mně chodí málo lidí, protože už málo píšu a ani tolik nekomentuju. Třeba si i otevřu hromadu blogů, ale většina z nich mě nezaujme a nemám jim co napsat. Sem tam si také všimnu nějaké vlny zájmu o aktuální téma, ale než si rozmyslím, co a zda vůbec k tomu psát, neštěkne po tom pes. Jsem stejně prudce aktuální, jako bejval svého času Sovětský svaz. Proto jsem u článku opravdu ráda, když se místo nuly hlásí dva komentáře. Pět a víc, to už je štěstí. Stále platí, že nejvíc ke mně přijde lidí, když napíšu komentář a do kolonky web vyplním svůj blog. A to můžu s blogspotem taky. Úplně stejně. Iluze praskla.

Navíc, co mi blogspot nabízí, co blog ne? Už jsme si probrali zápory, z kterých se pro mě osobně nijak zvláštní zápory nevyklubaly. A jelikož nejsem zcela neznámá, jak říkám, úplná celebrita jako, s úplně čistým štítem snad začínat nebudu a nebudu ani rušit kyllina.blog.cz, který sem snad někoho navede. Takže si nemyslím, že by mohlo být možné, aby čtenost nedosáhla ani toho, co mám na blog.cz. Klady mi za takové minimální riziko stojí.

Předně tu nikoho nebude otravovat reklama. Nejen mě s adblockem, ale ani čtenáře bez adblocku. Nehledě na to, že nejnovější reklamní opatření blogu už nezvládal ani adblock. Respektive zvládal, ale neukazovazal mi zápatí nebo jiný prvek, dokud jsem ho nevypla. A nejspíš se jen dá čekat, kdy přibudou další. Hele, já bych nějakou vhodnou reklamu pochopila, třeba i tady. Jenže když jsou tam dvě, které se tváří jako moje odkazy a pokračování archivu nebo rubriky, pak další, která ignoruje barevné ladění blogu a snaží se jen co nejřvavěji na sebe upozornit, občas i zvukem, prej hlavně na mobilních zařízeních jezdící pás a nakonec obří pole odkazující na nejbulvárnější videa nejbulvárnějšího plátku v zemi, to je na mě moc.

Navíc už za administrátora Standy jsem měla silný pocit takového teplého, měkkého závaží, které některé typy vedení umisťují na hlavy lidí pod nimi, za administrátora Báry to pokračuje. Teď se jí rozhodla pomoct Kerr, což je nepochybně super, věřím, že ona to myslí upřímně, snaží se a snad i věřím, že nějaké změny přinese. Ale musím dát za pravdu i skeptikům, že nelze ignorovat plíživý dojem, jak je blog.cz ztracený. Zkrátka by to chtělo radikální proměnu, ideálně od majitele, a v tu nevěřím. To už spíš přijde Krišna a bude se držet za ruku s Mohammedem.

Malá, maličká naděje tu snad je, stejně jako u Krišny, proto zatím budou mé blogy existovat paralelně a tenhle počítám částečně „jako pojistku“ a částečně jako místo, jež si mohu vymazlit bez veškerých omezení i co se týče technického řešení a designu, což je další obrovský klad blogspotu. Stejně jako „vestavěná“ kontrola pravopisu. Ušetří věčné kopírování textu! Třeba navíc opráším i nějaké své znalosti html a prohloubím je. I když třeba taky ne, už nějakou dobu tu mám archiv povídek, jenž jsem „pro jistotu“ založila před lety a jsem s ním spokojená. A taky „encyklopedii“ CSI, která svého času dost jela, ale protože na ní už moc prostoru nemám, teď stojí. U obou přitom docela dobře funguje jednoduchý design bez zvláštních vychytávek a já ho od založení nezměnila.

Jenže tayloroviny, což byl jediný název, který mě napadl, když jsem chtěla, aby souhlasil s mou přezdívkou a nějak dával najevo, o čem to má být, mají být můj osobní blog, o všem, o čem je kyllina, což naopak vůbec nereflektuje přezdívku ani obsah a netuším už, jak jsem na to přišla. Takže se nejspíš bude sem tam měnit, vylepšovat, obnovovat a vůbec bude mnohem aktivnější. Živější. Protože tu snad budu radši. Navzdory absenci nějaké komunity a toho, že provozovatel je až moc velký gigant, než aby s námi familiérně komunikoval, jako to bývalo na blog.cz. Jenže zároveň se o chod stránky stará jak má, když je to takový gigant, že ji provozuje v tolika státech, a to je pro mě momentálně důležitější.

Nakonec tedy doufám, že ty, kdo s blogspotem nepracují, neodradí právě, že jde o blogspot, když oni sami třeba zůstali věrni stránkám, od nichž jsem se odpoutala, dle některých zbaběle, dle některých jsem konečně dostala rozum, a že stejně jako na kyllině dají i tady najevo, že tu byli, že si to tu omrkli, přečetli a že se jim to líbilo. Nebo nelíbilo. Buďte upřímní. Mně se to, co vidím, taky často nelíbí.

Edit - Jak jste asi zjistili, blogspot umožňuje zveřejnit článek k datu i před deseti lety. U spousty článků tak dokonce zachovám původní datum.