Tuto knihu jsem si objednala, protože mě zaujala zápletka kombinující amatérskou detektivní práci a sociální sítě. Vše v rukou nezletilé středoškolačky, která má jasný cíl a kterou píše nový autor. A skutečně se mi to líbilo.
Jenže je to jen obyčejná středoškolačka hnaná touhou po spravedlnosti a naivitou, takže si moc neuvědomuje, jaké nebezpečí na ni může číhat, pokud se vrah opravdu dívá a pokud ho opravdu rozzuří. Začne jí to pomalu docházet, když se ozve. Když si kolem sebe najednou všímá tolika podezřelých lidí, o kolika neměla tušení. Ale je vrah některý z nich? Nebo je důmyslnější a číhá na ni tam, kde ji ještě nenapadlo hledat?
Překvapilo mě, jak dobře autor zvládl uchopit relativně obyčejnou středoškolačku s velkým traumatem, která po hlavě skočí do youtubového pořadu. V tom působila Jess docela uvěřitelně. Vlastně to byla sympatická holka s hromadou obvyklých pubertálních chyb, jako je horká hlava, nerozmýšlení, vystřelení přímo do akce, a pokud už něco plánuje, tak pořád s trochou naivity, aby tvrdě přišla na to, že realita je drsnější. To se mi líbilo nejvíc. Když se jí zdálo, že ji vrah sleduje a motá se kolem jejího domu, prostě vyběhla s kamerou ven, šla po něm, strach, uvědomění se dostavily až později, skoro pozdě. Nebo naopak, pečlivě si připravovala "perfektní" scénář a postup, aby hned od začátku zjišťovala, že musí hodně improvizovat a tak jednoduché to nebude. A vedle toho ji pořád nechal být obyčejnou holkou, nechal ji řešit kamarádky, vztahy, pobyt na chatě, otce a babičku.
Těm všem dal svéráznou a zajímavou osobnost. Třeba otec Jess mě hodně zaujal tím, jak se po ztrátě ženy odřízl od všeho, jak zchátral, změnil se, jak se snaží ale zároveň vůbec nesnaží, jeho nové drobné zvyky, a tím autor zprostředkoval smutnou osobní katastrofu, aniž bychom museli znát jedinou myšlenku dané osoby. Na druhou stranu nebyl klišé sešlý chlap. I přes všechno topení v bolesti to byl docela normální, dobrý člověk a skrýval, jak ve skutečnosti dává bedlivý pozor. Což je další věc, jaká se mi líbila. Všichni byli... normální. Dobří, lidští, žádná umělá dramata, bohatě stačilo to s vrahem. Akorát se mi moc nechce věřit tomu, jak i všichni youtube protivníci Jess nakonec vzdali soutěž, aby ji podpořili v její snaze najít vraha a zviditelnit její příběh, ale třeba jimi manipulovala produkce. Ostatně o dění za kamerou a manipulaci s "reálnými záběry" se také leccos dozvíme. Dokonce i o děsivější manipulaci vraha, když vystupoval navenek jako nenápadný člověk. Z nikoho autor nedělal karikaturu, všechny a všechno si připravil uvěřitelně.
Bavil mě i děj. Jak občas svedl z cesty. Zdání, že se vrah nechal vylákat, ale byl to jen hloupý pokus o sledovanost, nebo když se objevil podivný kluk ze sousedství, kterého jsem si mimochodem hodně oblíbila, když přišla řada na špatně pochopené souvislosti, na podezírání nevinného. To všechno protkané internetovým pořadem, takže lavinou, jakou by něco takového reálně vyvolalo - "internetoví detektivové", falešné, byť dobře míněné rady, nenávistné komentáře, spamy, pokusy se přiživit, edgelordi, útoky, zkrátka vše, co se děje náhle slavnému člověku. Neustálé přemýšlení, jestli to za to stojí, jestli to někam povede, nebo se Jess všemu obrovskému stresu vystavuje statečně, ale úplně zbytečně. A i nalezení skutečného vraha bylo zajímavé. Ne jako v detektivce, kdy má mít čtenář dobrý pocit zaklapnutých pout, ale ve smutném poznání, co všechno identita tohoto sadistického bastarda znamená pro spoustu dalších lidí, nad nimiž čtenář během děje původně vůbec neměl důvod přemýšlet.
Původně jsem chtěla hanit až závěr. Nevyhnul se nejen konfrontaci s vrahem, ale docela typickému "odhalila jsi mě, tak tě teď zabiju a čtenáři sleduj s napětím, jestli se mi to ve zběsilé sekvenci podaří". Navíc to vyústilo trochu pateticky na hřbitově u matčina náhrobku, protože vrah je asi poeta nebo co. Na druhou stranu, pořád to bylo očima Jess, pořád byla puberťačka, všechny chyby, kterých se v tu chvíli dopustila a které její situaci ještě zhoršily, byly pro její věk a paniku naprosto pochopitelné. A to, jak se ze situace dostala, zase nepřišlo jen tak shůry, text to nenápadně naznačoval dost dopředu, aby to nepůsobilo nuceně. Takže mi to nakonec ani nevadí. Jestli se dá tato kniha nějak trefně shrnout, tak asi odpočinkové lovení vraha - pokud lze lovení vraha nazvat odpočinkem.
Mé hodnocení:
Tak tohle zní moc dobře. Pěkná recenze. :)
OdpovědětVymazat